Nový rok!

 Ano,
je tu nový rok. A s novým rokem jsem se Vám rozhodl opět přinášet nové informace o fotografické tvorbě, o plánech, rady, plky, prostě.. Prostě návrat :) Jak se tak dívám, je to již více než rok od doby, kdy jsem na tento blog přidal poslední příspěvek. Co vše se za tu dobu odehrálo, to už si ani nelze vybavit. Bylo toho opravdu hodně. Takže jenom průřez tím, na co si vzpomenu..
 Především u mě padlo rozhodnutí přejít po dlouhých létech ze stavu "zaměstnanec" do stavu "zaměstnávající se" :) Ano. Volná noha, freelancer. A s tím také souvisí spuštění několika projektů.
 V první řadě je to lektorský projekt Vytvořme.se, který se pomalu, ale jistě rozebíhá cca od března roku 2014. V pátek 16. května proběhl historicky první kurz pod hlavičkou projektu Vytvořme.se - Klasická fotografie, aneb vítejte zpět v minulosti. Na něj již plynule navázalo několik dalších, identických kurzů pro začínající "klasiky" a také kurzy výtvarné, jako Lith-print a Mokrý kolódiový proces. V tomto trendu budeme pokračovat po celý rok 2015 a uvidíte, že je na co se těšit ;)

 Další z projektů, který je ve fázi příprav a bude brzy spuštěn, je projekt Zastavčas, který Vám nabídne možnost pořídit si filmový fotoaparát, který bude námi řádně otestován, seřízen, vyčištěn atd..Možnost pořídit si kvalitní fotografickou literaturu, fotomateriál a také přímo fotografie do sbírky, na zeď, či jen tak pro radost. V neposlední řadě Vám pomocí projektu Zastavčas bude také nabídnuto zpracování filmového materiálu a jeho následné skenování, či zvětšování klasickou-mokrou cestou v temné komoře a také příležitost vydat si svou vlastní foto-knihu, či pronajmout si naši Tvormed fotokomoru pro Vaše tvůrčí záměry.

Ale to jsem se dostal k tomu, co nás čeká v budoucnu. Zpět k loňskému roku, ale už jenom obrazově..

Několik posledních snímků jsem si dovolil půjčit od přátel.. Díky Terez, Martine a Luboši ;)

Díky Vám všem s kým jsem měl tu čest trávit svůj čas v minulém roce. Těším se na Vás i v roce letošním a přeji Vám více úspěchů, než-li zklamání, více radosti, než-li bolesti, i když mám za to, že i to druhé je někdy potřeba k tomu, abychom si vážili toho prvního.

Na viděnou!